· Zajímá vás něco o nějakých spisovatelech nebo o knihách, filmech či seriálech? Napište do zprávy autorovi co chcete vědět a já to písnu. Chceš něco zkopírovat? Jen s ikonama-> ZDE

ukázka z knihy Zrazená 2

20. února 2012 v 19:13 | Nyx |  Kecíky
Mířila přes trávník k rekreačnímu pavilonu. Zastavila jsem se a přimhouřila oči, abych líp viděla skrz clonu vloček. Ten člověk měl na sobě dlouhý tmavý plášť s kapucí, která vypadala jako mnišská kutna.
Ucítila jsem neodolatelné puzení jít za ním. Bylo tak intenzivní a náhlé, že jsem zalapala po dechu. Jako kdyby mě ovládala nějaká cizí vůle, vydala jsem se ke stromům, které rostly u školní zdi. Tam totiž neznámý právě došel.
Vytřeštila jsem oči. Jakmile se totiž ocitl v přítmí mezi stromy, vyrazil nadpřirozenou rychlostí a plášť za ním ve vánici vlál tak divoce, že připomínal křídla. Rudá? Zdá se mi to, nebo kromě záblesků bílé kůže vidím i něco zářivě červeného? Jeden poryv větru mi vehnal do očí sníh, takže jsem chvilku jen naslepo mrkala. Přitiskla jsem si Nalu pořádně k tělu a rozběhla se kupředu. Bylo mi jasné, že mířím k východní zdi do míst, kde se skrývají tajné dveře. Tam, kde jsem spatřila oba duchy, přízraky nebo co to bylo. Na místo, kam už jsem nikdy nechtěla jít, natož úplně sama.
Ano, měla jsem se obrátit a odklusat hezky na kolej. Samozřejmě jsem to neudělala.
Srdce mi tlouklo jako splašené a Nala mi těsně u ucha naštvaně vrčela. Doběhla jsem ke stromům a vydala se podél zdi. Celou dobu jsem si v duchu nadávala, že jsem úplně pitomá, když tady honím v lepším případě spolužáka, který se snaží ulejt ze školy, a v horším děsivého ducha.
Neznámý se mi na okamžik ztratil z dohledu, ale já jsem věděla, že tajné dveře už jsou blízko, a tak jsem zpomalila, automaticky se skryla do nejtemnějšího stínu a začala se plížit od stromu ke stromu. Sníh ještě zhoustl, už jsme byly s Nalou bílé od hlavy k patě a dokonce mi začínalo být trochu zima. Co to vyvádím? Instinkt mě sice hnal dál, ale rozum mi říkal, že se chovám jako blázen a měla bych radši i s promrzlou kočkou rychle padat na kolej. Tohle přece vážně není moje starost. Třeba je to učitel a… no, já nevím, třeba obchází areál a kontroluje, jestli se nějaké obzvlášť tupé mládě (jako například já) netoulá v téhle vánici venku.
Anebo je to ten, co brutálně zavraždil Chrise Forda a unesl Brada Higeonse, a zrovna se zase plíží ven, takže jestli si mě všimne, asi mě odkrouhne taky.
No jo. Mám prostě bujnou fantazii.
Vtom jsem zaslechla hlasy.
Zpomalila jsem a dál se sunula doslova po špičkách, až jsem je uviděla. Byli dva a stáli u otevřeného průchodu ve zdi. Úporně jsem mrkala, abych přes padající sníh vůbec něco rozeznala. Těsně u tajných dveří byla ta osoba, která mě sem dovedla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

KLIK :)))

Klik

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama